Prevence a pomoc seniorům.

596 111 252

Projekt realizovaný Sdružením obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z. s.

MÁSLO JE LEVNĚJŠÍ NEŽ NA POČÁTKU 90. LET

Cena másla je v současnosti v přepočtu na průměrnou mzdu nižší než na počátku 90. let minulého století. Na druhou stranu je ovšem dražší než například v roce 2013. S odkazem na údaje Českého statistického úřadu to řekl ekonom fondu Quant Aleš Michl.

„Jestli někdy máslo bylo drahé, tak to bylo na počátku 90. let. Proti tomu je teď stále levné. Ale třeba proti roku 2013 je drahé,“ uvedl Michl.

Spotřeba másla v ČR podle údajů ČSÚ ale přesto dlouhodobě stále stoupá. Předloni činila 5,5 kilogramu na osobu, tedy o 1,8 čtvrtkilové kostky na osobu a měsíc více. Meziročně šlo téměř o osmiprocentní navýšení. V roce 2007 snědl průměrný Čech 4,2 kilogramu másla.

Podle Michla bylo v roce 1989 možné za průměrnou výplatu koupit 371 kostek másla, v roce 1991 to bylo jen 189 kostek a v roce 2013 již 698 kostek másla. Dnes si člověk může za průměrnou výplatu koupit 489 kostek.

V roce 1989 totiž byla průměrná mzda 3170 Kč a máslo stálo desetikorunu. V roce 1991 pak průměrná mzda stoupla na 3792 korun a cena másla na zhruba 20 korun. V roce 2013 stálo máslo zhruba 40 korun a průměrná mzda byla 25.035 korun, zatímco v současnosti je cena másla kolem 60 korun a průměrná mzda je 29.346 korun.

K výraznému zdražování másla v Česku v poslední době přispívá i nákupní hysterie zákazníků. Kdyby lidé nenakupovali máslo do zásoby, mohlo by zdražování ustat či jeho cena začít klesat, myslí si ekonomové oslovení Novinkami.

Vysoká poptávka versus nedostatek

Podle ministra zemědělství souvisí rostoucí ceny másla s tím, že na globálním trhu se potkala vyšší poptávka s nedostatkem suroviny k výrobě másla.

Na ukončení režimu mléčných kvót v EU navázala mléčná krize, kdy klesla výroba mléka v EU i Austrálii či na Novém Zélandu, což jsou hlavní světoví producenti. Naproti tomu Čína letos zvýšila poptávku po másle i mléčných výrobcích.

Ministr uvedl, že za zvýšení ceny můžou částečně obchodní řetězce, které na něj dávají přirážku až 50 procent. Do tohoto výpočtu však započítává i daň z přidané hodnoty. Podle ministerstva tvoří 17 až 24 procent z finální ceny pro zákazníka peníze pro zemědělce, 30 až 32 procent sumy jde potravinářům, zbytek pak obchodníkům.

V ČR se za letošních prvních šest měsíců výroba mléka snížila o 1,8 procenta na 1,495 miliardy litrů

Bez započítání DPH je to podle úřadu 37 až 43 procent výsledné ceny. Nemusí však jít pouze o obchodní řetězce, ale i o další přeprodej mezi mlékárnami a finálním prodejem.

Podle obchodníků ale řetězce za drahé máslo nemůžou. „Svaz si vyžádal od velkých obchodních řetězců, které jsou jeho členy, údaje týkající se marží právě na máslo. Z jednotlivých vyjádření vyplynulo, že se výše marží pohybuje od osmi do 20 procent, v průměru je to tedy 14 procent,“ řekla již dříve prezidentka svazu Marta Nováková.

V ČR se za letošních prvních šest měsíců výroba mléka snížila o 1,8 procenta na 1,495 miliardy litrů. Produkci kromě Vysočiny zvýšili už jen farmáři na jihu Moravy, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Zdroj: novinky.cz – ČTK