ČTÚ: VYMÁHÁNÍ NEEXISTUJÍCÍCH SMLUVNÍCH POKUT PROSTŘEDNICTVÍM INKASNÍCH AGENTUR JE AGRESÍVNÍ OBCHODNÍ PRAKTIKOU. T-MOBILE VYMÁHAL SMLUVNÍ POKUTY PROTIPRÁVNĚ

Vymáhání neexistujících smluvních pokut prostřednictvím inkasních agentur je agresivní obchodní praktikou. ČTÚ za tento správní delikt potrestal operátora T-Mobile úhrnnou pokutou 500.000 Kč. Rozhodnutí je pravomocné.

Operátor podal u ČTÚ návrhy na rozhodnutí sporu o zaplacení dlužné částky za poskytnuté služby a současně i o zaplacení smluvní pokuty. Poté, co úřad začal požadavky na zaplacení smluvních pokut zamítat, operátor vzal zpět tu část svých dosud nerozhodnutých návrhů, která se týká smluvních pokut, aby je následně v 21prokázaných případech začal vymáhat mimosoudní cestou.

T-Mobile přitom s ohledem na Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 musel vědět, že smluvní pokuty sjednané jinak než v těle smlouvy jsou absolutně neplatné. Odkazem na citované rozhodnutí ostatně zdůvodnil i své hromadné zpětvzetí návrhů. Následně však operátor předal tyto neexistující pohledávky k vymáhání čtyřem různým inkasním agenturám. Spotřebitelé tak začali dostávat různé výzvy k zaplacení, kde jim bylo vyhrožováno i exekucemi: „Okamžitá úhrada dlužné částky vám ušetří další náklady a nepříjemnosti. Nebudete-li na tuto výzvu znovu nijak reagovat, zahájí věřitel neprodleně správní řízení u Českého telekomunikačního úřadu a po vydání pravomocného rozhodnutí ihned přistoupí k řízení EXEKUČNÍMU, což vám přinese podstatné navýšení o náklady s tím spojené v průměru o 20 %, minimálně však o částku 5.000,00 – 6.000,00 Kč.“

ČTÚ se zabýval otázkou, zda je možné tento postup (vymáhání neexistujících smluvních pokut) zahrnout do působnosti zákona o ochraně spotřebitele. Odkázal přitom na komentář k zákonu o ochraně spotřebitele, ve kterém se uvádí:

„Spotřebitelé jsou v těchto případech ovlivňováni obtěžováním (často opakovaným nebo vytrvalým), donucováním (jak psychickým, tak fyzickým), ať už ve vztahu k samotnému spotřebiteli, nebo třetím osobám, jako jsou například členové jeho rodiny nebo jiné osoby blízké) nebo jakýmkoliv nepatřičným ovlivňováním definovaným v § 2 odst. 1 písm. t) zákona o ochraně spotřebitele (např. lstí). To vše vede nebo může vést (a není tedy nutné, aby k ovlivnění skutečně došlo) k tomu, že má spotřebitel omezenou svobodu volby a rozhodne se jinak, než by se rozhodl, kdyby k těmto agresivním praktikám nedošlo.“

 T-Mobile nepoctivě využil svého silnějšího postavení a vyšší právní erudovanosti. Jednání načasoval do doby, kdy dluh za poskytnuté služby elektronických komunikací byl již uhrazen.

Jednalo se o intenzivní obtěžování (opakované obesílání spotřebitelů výzvami k úhradě neplatně ujednaných smluvních pokut a jejich kontaktování telefonicky), způsobilé vyvolat ve spotřebiteli strach, přičemž požadovány byly i náklady za vymáhání.

Z NEPOCTIVÉHO JEDNÁNÍ NELZE TĚŽIT, A TO JAK PŘI UPLATNĚNÍ PRÁVA V SOUDNÍM (SPRÁVNÍM) ŘÍZENÍ, TAK MIMO JEHO RÁMEC. S NEPOCTIVÝM JEDNÁNÍM PROTO PRÁVO SPOJUJE DŮSLEDKY MAJÍCÍ VLIV NA JEHO PLATNOST.

Z vyjádření tiskové mluvčí operátora pro média pak vyplynulo, že jednal úmyslně:

„Úřad začal nerozhodnutá podání zamítat. My jsme většinu nerozhodnutých podání vzali zpět, a rozhodli se vymáhat dluhy dále pouze prostřednictvím vymáhacích agentur.“

Nelze pochybovat o tom, že částečným zpětvzetím vyslal operátor zákazníkům signál, že na úhradě smluvních pokut netrvá, neboť výsledkem řízení, která u ČTÚ zahájil, byla pouze rozhodnutí o uložení povinnosti k úhradě cen za poskytnuté služby.

Pokud ve většině případů s více než ročním odstupem od pravomocného rozhodnutí úřadu T-Mobile přistoupil k „mimosoudnímu“ vymáhání smluvní pokuty, nemůže jít o poctivé jednání.

Operátor se v řízení bránil mj. tvrzením, že se jednalo o omluvitelný právní omyl, který vylučuje úmyslné zavinění i zavinění ve formě vědomé nedbalosti. Odpovědnost za spáchání tohoto správního deliktu je přitom objektivní. Operátor vystupuje jako profesionál (vybaven odbornou péčí), a měl by si být tudíž vědom obsahu právní úpravy, která se ve vztazích se zákazníky aplikuje. Jakákoliv nevědomost v tomto směru mu nemůže být ku prospěchu.

ČTÚ počínání T-Mobile vyhodnotil jako ve vícečinném souběhu spáchané dva pokračující správní delikty užití zakázaných obchodních praktik, za které bylo namístě uložit úhrnný trest

Zdroj: monitorovací zpráva ČTÚ