Prevence a pomoc seniorům.

596 111 252

Projekt realizovaný Sdružením obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z. s.

ČNB: INFORMACE PRO VEŘEJNOST OHLEDNĚ ODSTOUPENÍ OD POJISTNÉ SMLOUVY PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Pojistníci se v některých případech obracejí na Českou národní banku se svým požadavkem odstoupit od pojistné smlouvy uzavřené s některou z pojišťoven, jakožto pojistitelem dle terminologie zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Naopak v jiných případech se pojistníci zajímají, za jakých okolností může od pojistné smlouvy odstoupit pojistitel.

Česká národní banka považuje za vhodné zdůraznit, že odstoupit od pojistné smlouvy může pouze pojistitel nebo pojistník a nikoli jiná osoba (pojištěný, pojišťovací zprostředkovatel, obmyšlený, oprávněná osoba, atp.). Veškerá právní jednání týkající se pojistné smlouvy, včetně odstoupení od smlouvy, je tak zapotřebí adresovat příslušné smluvní protistraně, tj. odstoupení pojistníka musí být adresováno pojistiteli a naopak pojistitel musí adresovat své odstoupení od pojistné smlouvy pojistníkovi.

K případnému využití uvedeného institutu pak Česká národní banka níže shrnuje následující.

Odstoupit od pojistné smlouvy může pojistník i pojistitel za podmínek stanovených zákonem, případně samotnou pojistnou smlouvou (včetně pojistných podmínek). Odstoupením od pojistné smlouvy se tato smlouva zrušuje od počátku, čímž se tento institut liší od zániku pojištění výpovědí. Při odstoupení jsou pak strany v zásadě povinny vrátit si poskytnutá plnění podle zákonem stanovených pravidel nebo pravidel stanovených v pojistné smlouvě.

Podmínky odstoupení od pojistné smlouvy byly upraveny v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), a doznaly určitých změn s novou právní úpravou pojistné smlouvy obsaženou s účinností od 1. 1. 2014 v občanském zákoníku. V praxi tak bude záležet na tom, kterým z těchto právních předpisů se pojistná smlouva řídí, neboť podle přechodných ustanovení občanského zákoníku platí, že právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Pokud tedy byla pojistná smlouva uzavřena ještě podle zákona o pojistné smlouvě, řídí se odstoupení od pojistné smlouvy tímto zákonem a nikoli občanským zákoníkem (nebylo-li později s pojišťovnou dohodnuto jinak). V takovém případě odkazujeme na dřívější informaci pro veřejnost ve věci odstoupení od pojistné smlouvy (Jak odstoupit od smlouvy – ČNB pro všechny).

Obecné zákonné důvody odstoupení

Občanský zákoník podrobněji upravuje povinnost stran k pravdivým sdělením, byť tato povinnost byla v určité podobě v zákoně o pojistné smlouvě stanovena již dříve.

  • Dotáže-li se pojistitel v písemné formě při jednání o uzavření pojistné smlouvy či její změně na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce o pojištění nebo pojistník, případně pojištěný, tyto dotazy pravdivě a úplně. Tato povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li zatajeno nic podstatného. Zároveň však občanský zákoník požaduje, aby pojistník po uzavření pojistné smlouvy bez pojistitelova souhlasu neučinil nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to nesmí dovolit třetí osobě; pokud však ke zvýšení pojistného nebezpečí přesto dojde (a to buď z vůle pojistníka, nebo nezávisle na jeho vůli), oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu.
  • Dotáže-li se naopak zájemce o pojištění či pojistník při jednání o uzavření pojistné smlouvy či její změně v písemné formě pojistitele na skutečnosti týkající se pojištění, zodpoví pojistitel tyto dotazy pravdivě a úplně.

Pojistitel má zcela nově stanovenou povinnost upozornit zájemce o pojištění při uzavírání smlouvy na nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, a to za předpokladu, že si jich musel být vědom. Přitom se vezme v úvahu, za jakých okolností a jakým způsobem se smlouva uzavírá, jakož i to, je-li na druhé straně při uzavírání smlouvy nápomocen zprostředkovatel nezávislý na pojistiteli.

S porušením výše uvedených povinností je spojena možnost pojistitele i pojistníka odstoupit od pojistné smlouvy.

  • Konkrétně, pojistitel má právo od smlouvy odstoupit, porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně či z nedbalosti svou povinnost k pravdivým sdělením a prokáže-li pojistitel, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. S tím souvisí též právo pojistitele odmítnout pojistné plnění.
  • Pojistník pak může odstoupit při každém porušení výše uvedených povinností pojistitele.

V případě odstoupení pojistníka od pojistné smlouvy nahradí pojistitel pojistníkovi do jednoho měsíce ode dne, kdy se odstoupení stane účinným, zaplacené pojistné snížené o to, co již případně z pojištění plnil. V případě odstoupení pojistitele má pojistitel navíc právo snížit zaplacené pojistné též o své náklady spojené se vznikem a správou zaniklého pojištění; bylo-li již poskytnuto pojistné plnění, je příjemce pojistného plnění povinen nahradit pojistiteli tu část poskytnutého pojistného plnění, která přesahuje pojistníkem zaplacené pojistné.

V případě pojistné smlouvy se uplatní též obecný důvod odstoupení při porušení smlouvy podstatným způsobem. Platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit; podstatné je pak takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (v ostatních případech se má za to, že porušení není podstatné).

Zvláštní důvody odstoupení týkající se pouze určitých druhů pojistných smluv

U smluv spadajících do odvětví životních pojištění pak pojistník může odstoupit ve lhůtě 30 dnů od uzavření pojistné smlouvy. V případě smlouvy spadající do odvětví životních pojištění uzavřené na dálku se tato lhůta počítá ode dne, kdy pojistník obdržel sdělení o uzavření obchodu na dálku. Tato lhůta dále může běžet až ode dne, kdy byly pojistitelem pojistníkovi sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení na žádost pojistníka dojde až po uzavření pojistné smlouvy. Speciálním případem je pak situace, kdy bylo uvedeno nesprávné datum narození pojištěného u smluv životního pojištění; pojistitel pak může odstoupit, prokáže-li, že by vzhledem k pojistným podmínkám platným v době uzavření smlouvy smlouvu neuzavřel.

V případě pojistných smluv uzavřených formou obchodu na dálku může pojistník bez udání důvodu odstoupit ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo ode dne, kdy mu byly pojistitelem sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení na žádost pojistníka dojde až po uzavření pojistné smlouvy. To se však nevztahuje na smlouvy spadající do odvětví životních pojištění uzavřené formou obchodu na dálku, u kterých pro odstoupení platí 30 denní lhůta (viz výše). V případě, že pojistitel sdělil spotřebiteli údaje podle § 1843 až 1845 občanského zákoníku (jedná se o povinná sdělení před uzavřením smlouvy) až po uzavření smlouvy formou obchodu na dálku, má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy mu byly údaje sděleny. Výjimku, kdy spotřebitel nemá právo odstoupit od smlouvy, tvoří zejména smlouvy o cestovním pojištění na dobu kratší než jeden měsíc. Pokud podnikatel (pojistitel) v případě pojistné smlouvy uzavřené na dálku poskytl spotřebiteli (pojistníkovi) klamavý údaj, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit do tří měsíců ode dne, kdy se o tom dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

Pravidla pro vypořádání při odstoupení od smluv životního pojištění (kromě výše uvedeného speciálního případu) a od pojistných smluv uzavřených formou obchodu na dálku (kromě případu poskytnutí klamavého údaje) jsou obdobná, jako při odstoupení v případě porušení povinnosti k pravdivým sdělením. Odstoupí-li pojistník, vrátí mu pojistitel bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se odstoupení stane účinným, zaplacené pojistné snížené o to, co již z pojištění plnil. Bylo-li však pojistné plnění vyplaceno ve výši přesahující výši zaplaceného pojistného, vrátí pojistník (případně pojištěný či obmyšlený) pojistiteli částku zaplaceného pojistného plnění, která přesahuje zaplacené pojistné.

V případě smluv uzavíraných mimo obchodní prostory činí lhůta pro odstoupení také 14 dnů od uzavření smlouvy, navíc ale platí, že nebyl-li spotřebitel poučen o podmínkách, lhůtě a postupech pro uplatnění tohoto práva, stejně jako o formuláři pro odstoupení od smlouvy, může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. Smlouva je uzavřena mimo obchodní prostory pojistitele, zejména je-li sjednána v soukromém obydlí pojistníka, na jeho pracovišti nebo na veřejně přístupných místech, jako jsou kavárny, nákupní střediska apod. Výjimku, kdy spotřebitel nemá právo odstoupit od smlouvy, tvoří případy, kdy spotřebiteli bylo s jeho výslovným souhlasem a po upozornění poskytnuto plnění již před uplynutím 14 dnů.

Závěrem je nezbytné uvést, že odstoupení od smlouvy je právem, nikoli povinností smluvních stran. Česká národní banka doporučuje, aby pojistníci k veškerým změnám svých pojistných smluv, včetně jejich ukončení, přistupovali obezřetně a až po získání a vyhodnocení všech relevantních informací. I přes porušení povinnosti jednou smluvní stranou může mít druhá strana stále zájem na trvání pojištění.

Zdroj: ČNB