Co je to podvod v oblasti potravin?
Podvod v oblasti potravin lze definovat jako uvádění na trh takových potravin, u kterých se zjištěná vada týká samé podstaty, charakteru nebo původu potraviny, včetně zásadních porušení požadavků právních předpisů na jakost potravin. Potraviny mohou být úmyslně modifikované nebo chybně označené, a to s cílem oklamat spotřebitele (dle Food Fraud Task Force, Velká Británie, 2007). Kvůli tomu si pak spotřebitel kupuje potravinu, která není tím, za co se vydává. Hlavním cílem provozovatelů bývá v takových případech neoprávněný finanční zisk. V některých případech však kvůli těmto praktikám může dojít až k ohrožení lidského zdraví.
Na území Evropské unie může spotřebitel počítat s všeobecně vysokým standardem kvality a s vysokou úrovní bezpečnosti potravin, a to díky širokému komplexu potravinového práva. Přesto stále existují podnikatelé, kteří vymýšlejí nové metody, jak obejít právní předpisy a obohatit se na úkor spotřebitele. Dozorové orgány provádějí kontroly na základě analýzy rizika, jinými slovy soustředí se na ta nejproblematičtější místa na trhu. Není však v jejich možnostech zkontrolovat všechny potraviny uváděné na trh. Nejlepším kontrolorem je proto poučený spotřebitel, který umí hájit svá práva. Užitečnou pomůckou mu může být web Potraviny na pranýři, který informuje zejména o nevyhovujících šaržích potravin zjištěných úřední kontrolou SZPI.
Příklady potravinových podvodů spojených s ohrožením zdraví
Metanolová kauza
V září 2012 byla Česká republika postavena před problém nutnosti akutního řešení obchodu s nezdaněnými lihovinami neznámého původu. Hlavním důvodem nebyl daňový únik, ale úmrtí spotřebitelů v návaznosti na konzumaci lihovin. Následným zákazem vývozu se z republikového problému stal problém celoevropský. Ve smrtících lihovinách byl metanol naředěn s lihem v poměru 1:1. Počet úmrtí se během celé aféry vyšplhal téměř k číslu padesát. Tato kauza měla obrovský dopad na celý lihovarnický průmysl. V jejím důsledku došlo k mnoha změnám. Byla značně snížena velikost spotřebitelského balení, snížena velikost spotřebitelského balení lihu, které se nemusí značit kontrolní páskou, byla stanovena pravidla pro rozlévání lihovin v restauracích, zavedeny kauce pro všechny výrobce a distributory lihovin, kamery v prostorách, kde se značí líh, nové hůře padělatelné kolky nebo povinné koncese pro všechny konečné prodejce lihovin.
V době metanolové kauzy SZPI postupovala podle „Krizového manuálu“. V rámci této závažné mimořádné situace byla věnována zvýšená pozornost kontrolám drobných maloobchodních provozoven, intenzivní kontroly probíhaly i ve dnech pracovního klidu a volna. Všechny inspektoráty SZPI převedly veškeré inspektory na kontrolu lihovin. Z každé podezřelé šarže lihovin byl inspektory odebrán vzorek k laboratorním analýzám. Během metanolové kauzy SZPI provedla okolo 41 tisíc kontrol, odebrala téměř 1 a půl tisíce vzorků.
Spotřebitelé by měli být stále opatrní. Není vyloučeno, že další kontaminované lihoviny se stále nacházejí někde ve skladech. Doporučujeme nakupovat lihoviny v kamenných prodejnách, nikoliv na tržnici nebo ve stánku. Podezřelé jsou lihoviny s poškozeným kolkem nebo bez něj, lihoviny neoznačené šarží nebo podezřele levné lihoviny. Je lepší kupovat si lihoviny, na kterých je jasně uvedeno složení a identifikován výrobce nebo dodavatel.
Melamin v mléčných produktech z Číny
Na podzim roku 2008 světem otřásla aféra s melaminem v čínském mléku. Zjistilo se, že čínští farmáři i čínské zpracovatelské firmy přidávali melamin do mléka ředěného vodou, aby tím maskovali nedostatečný obsah bílkovin. Nejprve se problém týkal sušeného mléka, určeného pro výživu kojenců. Některé zdroje přitom uvádějí, že zdravotní problémy po konzumaci tohoto mléka mělo až tři sta tisíc čínských dětí, šest jich údajně zemřelo. Později však začaly i úřady z okolních zemí hlásit další kontaminované mléčné výrobky, ale i výrobky, do nichž bylo mléko použito jen jako jedna z mnoha složek.
Do EU se mléčné výrobky z Číny sice nedovážely, Evropská komise přesto okamžitě zavedla přísné kontroly rizikových čínských potravin na hranicích a zakázala dovoz veškeré čínské výživy pro děti mladší tří let. V důsledku zintenzivněných kontrol pak bylo i na evropském trhu zjištěno několik případů kontaminovaných potravin, zejména cukrovinek. Žádná však neznamenala pro spotřebitele akutní zdravotní riziko, neboť melamin byl v těchto potravinách obsažen v mnohonásobně nižších koncentracích, než v čínském kontaminovaném mléce.
Barviva Sudan I – IV, Rhodamine B, Orange II, Para red, Bixin
Syntetická barviva Sudan I-IV byla klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogeny. Rhodamine B, Orange II, Para red jsou rovněž považovány za potencionálně karcinogenní, proto už od roku 1995 nejsou v EU pro barvení potravin povolena. Přírodní barvivo bixin je povoleno k barvení jen určitých potravin. Přesto se stále mohou vyskytnout případy, kdy jednotliví výrobci či obchodníci ve třetích zemích, zejména z Asie, přidávají tato barviva do chilli, kari, kurkumy či palmového oleje, aby docílili větší barevné intenzity a předstírali tak vyšší kvalitu svého zboží. Při dalším zpracování se pak nepovolená barviva dostávají do kořenících směsí, dresinků nebo kečupů.
Doplňky stravy s farmakologicky účinnými látkami
V České republice byl opakovaně zaznamenán výskyt doplňků stravy určených pro sportovce, případně doplňků na podporu potence, které obsahovaly farmakologicky účinné látky jako sildenafil, tadalafil či anabolické steroidy. Tyto látky však mohou být pouze součástí léčiv, jejichž užívání je kvůli nepříznivým vedlejším účinkům možné výhradně na lékařský předpis. Uvedené doplňky mnohdy slibovaly zázračné účinky, ovšem obsah nebezpečných látek byl spotřebitelům zatajen.
Manipulace s datem použitelnosti potravin
V minulých letech byly zaznamenány stížnosti na přebalování prošlých masných i mléčných potravin v obchodech. Některé kauzy se dostaly až před soud, nikdy se ale nepodařilo prokázat, že by byl spáchán trestný čin. Inspektoři se však i dnes u menších prodejců setkávají s tím, že datum použitelnosti výrobku je přepisováno či je přelepováno jiným datem. Jindy jsou data použitelnosti přelepena nálepkou o slevě zboží. Prošlé výrobky nemusí ohrozit zdraví, ale mohou způsobit zdravotní problémy.
Příklady potravinových podvodů, které nejsou spojeny s ohrožením zdraví
Doslazované medy
Med je zcela přírodní potravinou, není dovoleno do něj přidávat žádné aditivní látky a samozřejmě jej nelze nastavovat, například přidáním cukrů nebo cukerných roztoků. Analytické metody se nicméně stále vyvíjejí a dnes lze pomocí laboratorních rozborů prokázat, že do medu byly cukry přidány uměle. Inspekce se již v minulosti s takto falšovanými medy setkala.
Ředěné burčáky
Burčák patří k českým specialitám. Vinařský zákon přesně definuje období, kdy lze burčák prodávat, kolik alkoholu musí mít, že jej lze vyrobit pouze z tuzemské vinné révy. Zároveň je zakázáno, aby byl tento kvašený nápoj naředěn vodou. Takové jednání je považováno za klamání spotřebitele. Inspekce již několik let pravidelně kontroluje prodej burčáků a pravidelně se daří zachytit několik vzorků, v nichž je laboratorně prokázán přídavek vody.
Falšované víno
Inspekce pravidelně kontroluje, zda při výrobě vín nebylo použito zakázaných enologických (vinařských) postupů či jiných podvodných praktik týkajících se vín na trhu. Mezi parametry sloužící k detekci falšování vín patří: zjištěná syntetická barviva, nespecifické antokyany, přídavek vody, původ etanolu, etanol z přidaného cukru, přídavek sacharózy, maltózy, geografický původ hroznů použitých pro výrobu vína, dále také přídavek syntetického glycerolu, kyseliny citronové a sladidel. Mezi další parametry patří výskyt chuti a vůně, která neodpovídá vínům vyrobeným z révy vinné. Z hlediska označování se nově posuzují i náležitosti průvodních dokladů k přepravovanému vínu.
Džemy s menším podílem ovoce
Rovněž pro džemy existují přesné jakostní požadavky. Jak pro normální džem, tak pro výběrový džem jsou předepsány minimální hmotnostní podíly ovoce, jež musí výrobce dodržovat. Pravidelně každý rok jsou odhalovány výrobky, které tento minimální hmotnostní podíl nesplňují či dokonce část tohoto podílu tvoří jiné, levnější druhy ovoce. Například jahodový džem, v němž je jahodová složka částečně nahrazena jablky.
Klamavá nabídka a klamavé označování
Pro mnoho druhů potravin existují levnější náhražky. Jejich prodej je legální, pouze pokud jsou řádně označeny a spotřebitel se tak může dovědět, že se jedná o náhražku. Ve většině případů výrobci své potraviny v tomto smyslu označují správně, chyby se však dopustí až prodejce, který náhražku nabízí klamavým způsobem. Uvede tedy spotřebitele v omyl. Příkladem je prodej kakaové pochoutky, která je na regálovém štítku prezentována jako čokoláda, mléčných výrobků s rostlinnými tuky, které jsou nabízeny jako sýry, popřípadě šumivé nápoje, které nejsou prodávány odděleně od šumivých vín. Právní předpisy poměrně striktně stanoví, jaké údaje musí být uvedeny na obalu potraviny. Tyto údaje samozřejmě musí být nezkreslené a pravdivé. Výrobci se však někdy dopouštějí klamání, když například na výrobku naznačují určitý původ, který neodpovídá realitě, například parmská šunka vyrobená v Německu, švýcarský sýr z Polska apod. Jinou formou klamavého označování jsou potraviny, které deklarují obsah určitého množství živin, vyšší podíly některých složek či naopak absenci jiných (bez cukru, bez tuku), třebaže tyto údaje se neshodují se skutečným složením potraviny.
Jak se bránit proti klamavým praktikám a falšovaným potravinám
- Věnujte pozornost složení potraviny a zemi původu.
- Vždy kontrolujte datum použitelnosti či datum minimální trvanlivosti
- Neřiďte se při nákupu pouze regálovými štítky či slevovými poutači.
- Nevěřte zázračným zdravotním účinkům, deklarovaným na doplňcích stravy či v reklamě.
- V případě zdravotních potíží nespoléhejte na doplňky stravy, ale navštivte lékaře.
- Buďte obezřetní při nákupu potravin na internetu. Nakupujte pouze v certifikovaných internetových obchodech, popř. v e-obchodech, které jsou spojeny s kamennou prodejnou.
- Buďte obezřetní v případě nákupu potravin, které jsou nabízeny s výraznou slevou či jsou vám vnucovány jako výhodná koupě. To platí obzvláště pro prodej potravin či doplňků stravy na prezentačních akcích.
- V obchodě si všímejte, jak jsou potraviny skladovány, zda jsou použitá chladicí a mrazicí zařízení funkční. Nekupujte si zmrazené potraviny, na jejichž obalu je vysrážený led, může to být známka toho, že potravina byla již jednou rozmražena.
- Nikdy nekupujte potravinu s porušeným či znečištěným obalem.
- Nekupujte potraviny neznámého nebo podezřelého původu, např. nekolkované lihoviny, neoznačené potraviny, potraviny neoznačené v českém jazyce či potraviny ze stánků, kde není viditelně vyznačen provozovatel stánku.
- Dobře si prohlédněte mléčné, masné či lahůdkářské výrobky, které si chcete koupit. Pokud vykazují smyslové změny, např. změny barvy, konzistence, popřípadě pachu, pak je nekupujte.
- V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujte SZPI prostřednictvím adresy infoszpi.gov.cz,
- Na SZPI se můžete obrátit také prostřednictvím webového formuláře na stránkách http://www.szpi.gov.cz/
Kontroly klamavých praktik
V mnoha ohledech mohou případné klamavé praktiky odhalit sami spotřebitelé, ve většině případů však není v jejich možnostech podvod rozpoznat. Právě na tyto případy se soustřeďují dozorové orgány. K tomuto účelu jsou prováděny neohlášené kontroly u obchodníků, dovozců, ale i u výrobců. Při kontrolách jsou odebírány vzorky do laboratoří, kde se ověřuje, zda skutečně nedochází ke klamání spotřebitele; mnohé vzorky podléhají destruktivnímu hodnocení přímo na místě kontroly. V případě zjištění závady jsou nevyhovující šarže potraviny zakázány a je nařízeno jejich stažení z obchodní sítě. Jde-li o závažné případy, informují orgány veřejnost prostřednictvím médií, aby spotřebitelé, kteří si takovou potravinu již zakoupili, mohli žádat vrácení peněz či aby příště zboží tohoto výrobce nekupovali.
S každým provinilcem je poté zahájeno správní řízení, jehož výsledkem je uložení pokuty. V případě klamání spotřebitele bývají tyto pokuty velmi citelné, nehledě na to, že nemalá škoda vzniká provozovateli tím, že nesmí své zboží dále prodávat. Každý, kdo se dopustí takového podvodu, si navíc může být jist tím, že jej inspekce bude navštěvovat znovu a znovu, dokud své zboží nedá do pořádku.
Kam se obrátit o pomoc
Nad kvalitou a bezpečností potravin bdí v rámci ČR několik kontrolních organizací, z nichž každá má určitý okruh působnosti a pravomocí.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Hlavní kontrolní aktivity SZPI jsou zaměřeny na kontrolu potravin a surovin pro výrobu potravin, zejména rostlinného původu, a dále také na distribuční řetězce. Mezi hlavní činnosti patří kontrola zdravotní nezávadnosti, jakosti a označování potravin, kontrola dodržování povinností při jejich výrobě a uvádění do oběhu, kontrola dodržování požadavků na osobní a provozní hygienu, kontrola obsahu cizorodých látek v surovinách a potravinách či kontrola falšování potravin a klamání spotřebitele.
Nově od roku 2015 přibyla do kompetencí SZPI také kontrola pokrmů v zařízeních společného stravování, které byly dosud pouze v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví. SZPI provádí nyní také kontroly vybraných restaurací, cukráren, vináren a vinoték, pivnic, barů a heren, čerpacích stanic, rychlého občerstvení a mobilních stánků s občerstvením vedle orgánů ochrany veřejného zdraví.
Státní veterinární správa
Úkolem SVS je ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním. SVS provádí dozor v řeznictvích i v obchodních řetězcích v úsecích, kde dochází k úpravě masa, drůbeže, ryb nebo vajec a mléka.
Česká obchodní inspekce
Česká obchodní inspekce kontroluje dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně jejich zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu. Uvedené kompetence se však netýkají potravin, tabákových výrobků a pokrmů. ČOI dále provádí kontrolu dodržování podmínek a kvality poskytovaných služeb. Na ČOI je možné se obracet v případě stížnosti na postup vyřízení reklamace.
Státní ústav pro kontrolu léčiv
SÚKL je příslušný ve věcech dohledu nad výrobou, dovozem a prodejem léčiv a léčivých přípravků. Kontroluje a postihuje prodej padělaných nebo falešných léčiv.
Orgány ochrany veřejného zdraví
Ochranu veřejného zdraví mají na starosti hygienické stanice přímo podřízené ministerstvu zdravotnictví. Tyto orgány zajišťují dozor nad dodržováním povinností a zdravotních požadavků především ve výrobnách, provozovnách a zařízeních veřejného stravování, jakož i při poskytování stravovacích služeb (např. v restauracích, hotelích, rychlých občerstveních, ve školních jídelnách apod.) Na hygienické stanice se lze obracet v případě podezření na poškození zdraví po požití potraviny.
Místně příslušné živnostenské úřady
Živnostenské úřady dozorují především splnění náležitostí označování prodejce a dodržování zákazu klamavé reklamy mimo reklamy v rozhlasovém a televizním vysílání a dalších specifických případů. Živnostenské úřady sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem a ustanoveními zvláštních právních předpisů, vztahujícími se na živnostenské podnikání.
ZDROJ: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
27. 2. 2015 www.szpi.cz